Nevíš, kde jsem? Tak si nejdřív přečti článek Můj nový domov.
Čas tady na ostrově plyne (utíká)⏳ úplně jinak než na pevnině. Alespoň mně to tak přijde, a tak mám pocit, že už tady jsem půl roku, ale ve skutečnosti to jsou teprve tři týdny. Možná je to tím, že jsem na ostrově už několikrát byla a není to tu pro mě nové, možná je to sluníčkem☀️, které mi dává energii a možná lidmi, ze kterých tady necítím stres. Každopádně tu mám jiný život, než v Česku a cítím se tu „na svém místě“.
První týden, potom co jsme přiletěli✈️, byl trochu organizační. Potřebovali jsme si koupit nějaké základní věci, které jsme si s sebou zapomněli vzít z Čech a taky zařídit přístup k (access to) základním službám, které jsou pro nás důležité – já jsem si aktivovala kartičku do knihovny, nebo jsme si zaplatili tarif na půjčování městských kol🚲 nebo kartičku na městský autobus.
A taky jsme se chtěli hned první dny setkat s našimi přáteli, které tady na ostrově už máme z minula. A tak byl první týden intenzivně společenský. Ve čtvrtek jsme se viděli s naším dobrým kamarádem Enriquem, v pátek jsme šli na komunitní večeři do ekologického centra našeho druhého kamaráda Jonathana a v sobotu jsme s našimi spolubydlícími grilovali na střešní terase domu, ve kterém bydlíme. I naši spolubydlící – Karlis s Marikou jsou vegetariáni jako my, a tak jsme grilovali zeleninu, tofu klobásy a manžel, který je velmi dobrý kuchař👨🍳, udělal taky místní brambory Papas Arrugadas a smažené papričky Pimientos de padrón🌶️.
Další důležitá věc, která mi tady dává energii, je moje rutina. I tady vstávám brzy – v šest hodin (o víkendu trochu později) a každé ráno začínám studenou sprchou, jógou a meditací. Obědváme často na střešní terase, ze které vidím dobře na přístav⚓ a hory⛰️, to je pro mě další velká dávka energie. Někdy, když mám během dne čas, jdu na trh koupit zeleninu a sýr, protože i tady nakupujeme radši na trhu nebo v malých obchodech. Do konvenčních supermarketů chodíme málo, protože moc rádi podporujeme lokální prodejce🤝.
Po několika měsíční pauze, jsem tady zase začala aktivně běhat🏃♀️. Běžím od našeho domu přes město k pláži🏖️ a pak podél moře. Ve skutečnosti je to oceán a je docela studený🥶 (aktuálně má voda asi 19 °C) a teplota vzduchu není o moc vyšší. To má pro mě dvě velké výhody. Za prvé jsem v moři často sama (nebo skoro sama) a za druhé je to moc příjemný pocit vykoupat se ve studené vodě. A zima mi není, protože pak běžím ještě zpátky domů a to jsou asi tři kilometry a poslední část je do kopce⛰️, takže dobrý trénink💪.
I když sedím každý den docela dlouho u počítače💻, mám tady celkově víc pohybu než v Česku. V Pardubicích asi nejsem tak motivovaná chodit na procházky jako tady. Každý den, kdy neběhám, chodíme večer na procházky k moři nebo do města. To je moc příjemné! Máme tu oblíbená místa, na která se často vracíme a často taky jezdíme na městských kolech, která tu fungujou naprosto skvěle. Za malý poplatek💰 si můžeme kola půjčovat na 30 minut, jak často chceme. Potom kolo musíme na nějaké parkovací stanici zase vrátit a když chceme, můžeme si hned půjčit další. Myslím, že je to skvělý způsob, jak se pohybovat po městě.
Historické centrum města je moc hezké, ale je od nás docela daleko (asi 5 kilometrů), a tak tam jezdíme autobusem nebo právě na kolech. Skoro celá cesta je po cyklostezce podél moře🌊 a když je hezké počasí☀️, je moc příjemné dívat se na moře a jet.
A co mi dává energie úplně nejvíc, jsou tady hory⛰️. Všechny kanárské ostrovy jsou sopečné (vulkanické), a tak mají krásné kopce a jsou skvělé na treky🥾. Obvykle na treky jezdíme jeden den o víkendu. Minulou neděli jsme byli na treku, který už dobře známe. Velká část cesty vede údolím (to je cesta dole mezi kopci). Pamatuju si, jak jsme tam dřív normálně chodili, ale tentokrát jsme museli změnit plán a trasu, protože byla cesta zatopená vodou (byla tam voda). Je to, protože poslední dobou docela pršelo🌧️ a to tady není obvyklé. Díky dešti je ale ostrov zelenější než obvykle a to je moc krásný.
Minule jsem psala, jak je pro mě nekomfortní se pořád někam stěhovat📦 a začínat na novém místě. Je to pravda, ale teď po třech týdnech na ostrově už jsem na ten nekomfort na začátku zase zapomněla a jsem moc ráda, že jsem tady. A jako vždy se mi nebude chtít vrátit zpátky do Česka a až budu v Česku, tak se mi zase nebude chtít jet jinam a tak pořád dokola🔄. Ale taky cítím, že adrenalin a změny ve svém životě prostě potřebuju.
Tento text je z mého newsletteru, který posílám ZDARMA každé dva týdny.
Chceš ode mě dostávat krátké texty v jednoduché češtině na e-mail? Jednou za dva týdny ode mě můžeš mít motivační newsletter ZDARMA.
