Možná už víš, že jsem na univerzitě studovala španělštinu. Na Erasmu ve Španělsku jsem byla dokonce dvakrát (jednou to byl studijní pobyt a jednou pracovní). A vždycky to byla skvělá intenzivní zkušenost.
Poprvé jsem na Erasmus odjela na šest měsíců, když jsem byla ve druhém ročníku na univerzitě. Moc jsem si chtěla zlepšit španělštinu a taky zažít (zkusit) něco nového. Bydlet ve Španělsku byl můj sen a na univerzitě jsem si ho mohla docela jednoduše splnit✅.
Naše univerzita spolupracovala s několika španělskými univerzitami, a tak jsem si mohla vybrat, na jaké budu jeden semestr studovat. Spolu s dalšími dvěma spolužačkami jsme si vybraly Univerzitu v Toledu, protože se nám líbilo, že je Toledo malé historické město blízko Madridu. A tak jsme společně všechny tři v lednu, na začátku nového semestru, odletěly z Prahy do Madridu, kde jsme strávily první noc a pak druhý den pokračovaly autobusem do Toleda.
Pamatuju si, jak moc jsem byla nervózní večer před odletem. Celý ten den jsem strávila s přítelem a bylo to moc smutné, protože jsme věděli, že se dlouho neuvidíme. A pak jsem večer balila🎒 a myslela na to, jestli budu ve Španělsku lidem dobře rozumět, jaké to tam bude a jestli mi nebude smutno. Bylo mi dvacet, bylo to poprvé, co jsem měla žít v jiné zemi, a šest měsíců vypadalo jako dlouhá doba⏳. A tak jsem byla ráda, že neletím sama a že tam první dny budeme tři Češky.
V momentě, kdy s námi vzlétlo letadlo, ze mě všechna nervozita spadla (byla pryč) a já jsem se začala těšit. Všechny strachy jsem nechala v České republice a začala jsem se těšit na nové dobrodružství.
Z letiště jsme jely metrem do největšího centra Madridu na náměstí Puerta del Sol, kde jsme měly na první noc hostel. Bylo to poprvé, co jsem byla v Madridu a nikdy na ten pocit nezapomenu. Nevím, jak je to možné, ale měla jsem pocit, jako bych v Madridu už předtím byla a cítila jsem se hned jako doma. A i teď, vždycky když se do Madridu vrátím a cítím tu pulzující energii a krásnou madridskou španělštinu, vím, že jsem na správném místě.
Byl večer, takže už byla tma, ale nechtěly jsme jít spát. Byly jsme v takový euforii, že jsme si v hostelu nechaly kufry a hned vyrazily (vyšly) do ulic španělské metropole.
Druhý den ráno jsme odjely autobusem do Toleda. Cesta trvala 50 minut a bylo magické všude kolem sebe slyšet španělštinu a být v nové zemi. V Toledu jsme měly taky rezervovaný hostel na první noci. První den jsme šly společně na univerzitu, kde nám koordinátoři pro Erasmus pomohli s hledáním ubytování. Dali nám několik kontaktů a mohly jsme začít aktivně navštěvovat byty a domy, kde bydleli další studenti.
Bylo to intenzivní, ale nakonec jsme bydlení našly všechny tři docela brzy. Nebydlely jsme spolu, ale všechny tři jsme bydlely v historickém centru, které bylo krásné a viděly jsme se každý den na univerzitě a často spolu i jezdily na víkendové výlety.
Já jsem bydlela v dvoupatrovém domě, kde nás bylo celkem pět – španělský syn majitelky Rodrigo, Francouzka Marion, Číňanka Violeta, Němka Hannah a já. Bydlela s námi taky Rodrigova dalmatinka Trufa, kterou jsem měla moc ráda a často jsem s ní chodila ven. Rodrigo někdy nebyl doma, a tak jsem se o Trufu starala já a brala si ji k sobě do pokoje. Měla jsem malý pokoj nahoře v prvním patře. Byla v něm jenom postel, skříň, malý pracovní stůl a noční stolek, ale to mi úplně stačilo. Dům měl veliký obývák a kuchyň, a proto se v něm často pořádaly (organizovaly) párty. To bylo někdy dost intenzivní, ale taky to byla dobrá příležitost (možnost), jak mluvit, a tak jsem si velmi rychle zlepšovala španělštinu.
Týden po tom, co jsme přiletěly, začal semestr a tak jsem každý den chodila na univerzitu. Měla jsem to na univerzitu asi 7 minut pěšky. Na univerzitě jsem se seznámila s dalšími erasmáky a taky jsem tam poznala španělského spolužáka Alfonsa, se kterým jsme pořád kamarádi a v květnu, když jsem se do Toleda po letech vrátila, jsme se zase viděli.
Můj studentský život v Toledu jsem si moc užívala. O víkendu jsme jezdili na výlety a taky jsem chodila na erasmácké akce a poznala tak zajímavé lidi z celého světa – hlavně z Brazílie. Bylo to pro mě poprvé, co jsem měla velmi intenzivní kontakt s lidmi z tak dalekých zemí a myslím, že jsem se díky tomu naučila vidět svět jinak.
Šest měsíců v Toledu mě hodně změnilo. Naučila jsem se být nezávislá – starat se o sebe sama bez pomoci rodiny, mluvit každý den se všemi cizím jazykem, řešit problémy v jiné zemi a taky být daleko od rodiny, přátel a taky partnera. To bylo někdy těžké, ale teď už vím, že to bylo pro můj život důležité 💡.
Uvědomila jsem si, že je pro mě Španělsko důležitou zemí, do které se budu často vracet. A v mém životě hraje pořád velkou roli 🌞.
O mém prvním Erasmu si můžeš poslechnout taky epizodu mého podcastu Čeština s Veronikou.
Tento text je z mého newsletteru, který posílám ZDARMA každé dva týdny.
Chceš ode mě dostávat krátké texty v jednoduché češtině na e-mail? Jednou za dva týdny ode mě můžeš mít motivační newsletter ZDARMA.
