Komunikace s lidmi, které neznáme
Dneska se mi stala taková zajímavá věc. Tady v Las Palmas, kde teď bydlím, používám velmi často (skoro každý den) městská kola. Funguje to tak, že mám aplikaci v mobilu a po městě je několik parkovacích míst, kde si můžu půjčit kolo.
Nascanuju QR (kjú ár kód) a kolo se odemkne🔓 a můžu na něm odjet a potom ho vrátit zase na jiném parkovacím místě. Podle mě je to skvělá služba, protože nepotřebuju svoje vlastní kolo a můžu se jednoduše pohybovat po městě, kde jsou pro kola speciální městské cyklostezky.
Má to ale jedno "riziko"⚠️. Občas nastane technický problém a aplikace kolo neodemkne. Já pak v aplikaci vidím, že mám kolo půjčené, ale reálně s ním nemůžu odjet, protože je fyzicky pořád zamčené🔒. A v takových situacích musím volat na zákaznické centrum📞 (help desk). A to jsem musela udělat i dneska, když se kolo, které jsem si půjčila, neodemklo.
Vždycky, když tam telefonuju, komunikuju španělsky. Jsem zvyklá mluvit španělsky každý den a normálně nemám problém mluvit španělsky do telefonu. Někdy se ale stane (jako dneska), že jsem na rušné ulici🚗 (kde jezdí hodně aut a není dobře slyšet) a nerozumím dobře, co ten člověk na druhé straně říká. V takových chvílích začnu být nervózní😬 a neříkám to, co bych chtěla říkat.
A proč to dneska píšu? Protože i když mně dneska do telefonu musel muž na helpdesku něco zopakovat a bylo evidentní, že nejsem rodilá mluvčí a potřebuju trochu víc času (a tolerance), byl na mě velmi milý, pomohl mi a ještě mi s úsměvem🙂 popřál hezký den. A to je tady na ostrově🏝️ úplně normální. Taky když jdu nakupovat na trh, prodavači se na mě usmívají a jsou moc milí.
Minulý týden jsem zase šla do restaurace🍽️ na akci, na kterou tady pravidelně chodím, a omylem (=nechtěla jsem) jsem přišla do jiné restaurace. Spletla jsem se a udělala trochu chaos😅, ale číšníci v restauraci byli opět moc milí a moc mi chtěli pomoct. Dokonce jsem jim ukázala v Google mapách, kde mám být a oni mi přesně vysvětlili, kam mám jít a popřáli mi hezký večer.
Každý den tady mám takové malé situace, ve kterých si uvědomuju, jak může být život hezčí a pozitivnější, když se lidi usmívají🙂, komunikujou spolu a pomáhají si. Vím, že takoví nejsou všichni a že i v Česku je hodně milých, tolerantních a usměvavých lidí. Čím víc času ale trávím v zemích jako je Španělsko, Itálie, Mexiko, uvědomuju si, že Češi umí být často i dost odměření😐 (distancovaní) a někdy i dost negativní a netolerantní.
Vždycky ale věřím, že všichni máme efekt na lidi kolem nás a můžeme tak trochu ovlivnit, jestli se s námi budou lidi cítit dobře nebo špatně. Můžeme si každý den vybrat, jestli se budeme na ostatní usmívat🙂 nebo mračit😠.
A tak mě život v zemích, kde je víc sluníčka a usměvavých lidí, inspiruje se i v Česku potom víc usmívat🙂 a komunikovat i s lidmi, které neznám. Někdy to může být prodavačka v malém obchodě, jindy knihovnice nebo pracovnice na poště. Dřív jsem si myslela, že začínat konverzaci s lidmi, které neznám, je "divný", ale teď si myslím, že je trochu smutný, když někdy celý den s nikým nemluvíme, protože se nezajímáme o lidi kolem sebe.
Několikrát jsem sama zkusila experiment, kdy jsem se na někoho usmála🙂 v obchodě nebo někomu, koho neznám, popřála hezký den nebo začala malou konverzaci s úsměvem🙂. Vždycky jsem se pak cítila dobře, protože jsem někomu udělala radost svou pozitivní energií✨ a jak se říká: "co dáváme, to se nám vrací".
❓ Jaké jsou tvoje zkušenosti s komunikací s lidmi, které neznáš?
Moc mě zajímá, jak vidíš ty komunikaci lidí v Česku a ve své zemi.
👇 Dole mi můžeš nechat komentář.
Tento text je z mého newsletteru, který posílám ZDARMA každé dva týdny.
Chceš ode mě dostávat krátké texty v jednoduché češtině na e-mail? Jednou za dva týdny ode mě můžeš mít motivační newsletter ZDARMA.
