V zóně nekomfortu se učíme nejvíc
Když jsem byla na svém prvním kurzu pro lektorky češtiny, pamatuju si, jak nás tam učili vůbec nepoužívat zprostředkovací (další komunikační) jazyk a mluvit od začátku stoprocentně jenom česky (a gestikulovat). Vím, že to tak některé lektorky dělají a určitě to má své výhody. Taky jsem tuhle metodu zkoušela, ale vždycky jsem cítila, že jsou situace, kdy s takovým postupem nesouhlasím a nedává mi to smysl.
A pak jsem si přečetla knížku📘 Neurolanguage Coaching: Brain Friendly Language Learning (od Rachel Paling) o tom, jak funguje náš mozek🧠, když se učíme cizí jazyky a jak dostat mozek do stavu, ve kterém jazykově funguje nejlíp.
Zóna komfortu, zóna nekomfortu a zóna paniky
Informace z knížky pro mě byly hodně zajímavé a i když plně nesouhlasím úplně se všemi, moc se mi líbila myšlenka o používání zprostředkovacího jazyka.
V knížce se píše o třech zónách, do kterých se náš mozek dostává - zóna komfortu, zóna nekomfortu a zóna paniky😱.
Podle neurovědy🧪 se nejvíc učíme v zóně nekomfortu. Zóna komfortu nám možná dělá dobře (cítíme se v ní dobře), ale moc nových věcí se tam neučíme. Zóna paniky nám zase bere všechnu naši energii⚡ na stabilizaci nervového systému a my už pak nemáme energii na žádný progres a učení, takže tam se toho taky moc nenaučíme.
Ideální pro pokrok📈 v jazyce je hledat zónu nekomfortu. A to je přesně to, co děláme spolu na lekcích a co tě učím dělat i mimo lekce.
Zóna nekomfortu znamená, že nemáš všechny informace a musíš je hledat🔍. To znamená hledat jiné slovo, když neznáš to, které chceš říct. Taky to znamená, že řekneš to, co potřebuješ, tak jak umíš, i když víš, že to není úplně gramaticky dobře. Mluvíš s lidmi, kterým nerozumíš na 100% a musíš se jich doptávat (=dávat extra otázky❓). Zóna nekomfortu ale taky znamená, že tvůj mozek🧠 pořád pracuje s logikou🧩 - hledá logiku a konexe🔗 s tím, co už umíš - pracuje s databází ze tvého mateřského jazyka nebo se slovy a gramatikou, které už v češtině umíš dobře. To je zóna nekomfortu, ve které se učíš.
Nopak (=na druhou stranu) v zóně paniky už logika nefunguje, takže to, co se "naučíš" v zóně paniky, pravděpodobně brzy zapomeneš, protože si to tvůj mozek "logicky nezakódoval".
Angličtina na lekci češtiny?
A jak to souvisí (má konexi) s použitím zprostředkovacího jazyka - například angličtiny na lekci?
Když vidím, že mi nerozumíš a dostáváš se tak do zóny nekomfortu, zkusím ti to říct jinak - použiju jiný slova, jednodušší strukturu věty, trochu pantomimy🤹. Když vidím, že to funguje a ty jsi pořád v zóně nekomfortu, jsem spokojená - učíš se.
Někdy ale vidím, že už nejsi v zóně nekomfortu, ale začínáš vstupovat do zóny paniky. Nerozumíš, nevidíš logiku, mozek přestává konstruktivně myslet a ty se v takové situaci nic neučíš. V takovou chvíli může být demotivační pokračovat v češtině a gestech✋, když ti jedna nebo dvě věty, například v angličtině, můžou pomoct rychle najít logiku a vrátit tě zpátky do zóny nekomfortu.
Stejné zkušenosti mám i s českou gramatikou. Je super, když vidíš české příklady, ale někdy ti moje otázka: "A jak tohle funguje ve tvém jazyce?," může pomoct najít logiku. Logiku někdy najdeš díky kontrastu, i když je to ve tvém jazyce úplně jinak. A když ji najdeš, je mnohem větší šance, že si tu konkrétní gramatiku budeš dobře pamatovat.
A proto i v první rubrice každého mého newsletteru uvidíš kromě vysvětlení a praktických příkladů v češtině i ekvivalenty v angličtině.
A jestli angličtina není tvůj silný jazyk, zkus si věty zkopírovat do chatu GPT a zeptej se ho na vysvětlení a kontrast s tvým jazykem.
❓ Nevíš, jak pracovat s chatem GPT?
👉🏽 Napsala jsem o tom blogový článek.
Tento text je z mého newsletteru, který posílám ZDARMA každé dva týdny.
Chceš ode mě dostávat krátké texty v jednoduché češtině na e-mail? Jednou za dva týdny ode mě můžeš mít motivační newsletter ZDARMA.
