Kdy a jak jsem se učila anglicky? Začala jsem, když mi bylo šest! Efektivně jsem začala mluvit po víc než deseti letech.
Už v první třídě na základní škole jsme měli angličtinu. Byla to angličtina pro děti - učili jsme se, jak se řeknou barvy, zvířata, zpívali jsme písničky… Když mi bylo asi deset, byla už angličtina povinný předmět. Musela jsem se ji učit, ale to pro mě nebyl problém. Měla jsem ráda školu i angličtinu.
Proč? - Učitelka byla Češka a její výslovnost byla hodně česká. Učebnice nebyla moc praktická a reálnou angličtinu jsem nikde neslyšela (internet jsme doma ještě neměli). Ve škole to nebyl problém, protože jsem měla dobré známky, dokonce jsem jezdila na školní soutěže v angličtině, ale všichni tam byli Češi a myslím, že nikdo z učitelů reálnou angličtinu dobře neuměl.
Na střední škole to bylo trochu lepší, protože učitelka mluvila dobře anglicky, ale ve třídě nás bylo asi 20! Takže efektivní to taky moc nebylo.
Velká změna byla, když jsem začala studovat na univerzitě. Měla jsem totiž už počítač a internet! Mohla jsem se dívat na seriály v angličtině a číst autentické texty. Poprvé jsem měla reálný kontakt s rodilými mluvčími, ale neměla jsem praxi a měla jsem strach mluvit. A to jsem chtěla změnit!
A tak jsem odjela dělat aupairku do Anglie. Byla to možnost, jak si zlepšit angličtinu za dobrou cenu :)) Byla jsem tři měsíce v Londýně v anglicko-turecké rodině. To pro moji angličtinu byla velká změna! Musela jsem každý den mluvit anglicky s Angličany.
Dítě, o které jsem se starala, byl kluk. Byly mu tři roky a byl hyperaktivní. Jmenoval se Ruben a vůbec se mu nelíbilo, že nemluvím anglicky perfektně! Někdy byl i trochu agresivní, když jsem mluvila špatně. Byla to pro mě hodně stresová situace! V rodině jsem musela uklízet, vařit a s Rubenem jsem byla často sama, protože jeho rodiče moc pracovali. Byla to pro mě v té době hodně těžká situace. Ruben byl někdy dost aktivní a musela jsem připravovat hodně zajímavých aktivit, které měl rád. Večer jsem pak byla tak unavená, že jsem chodila spát v devět hodin jako on.
V Londýně jsem potkala další aupairky. Měla jsem tam kamarádku z Německa a každý víkend jsme byly spolu. Nikdo tam neuměl česky, takže jsem pořád mluvila anglicky. Ze začátku jsem byla tak nervózní, že mi někdy bylo špatně, ale potom to bylo lepší a mluvila jsem dobře. Pamatuju si, že první dva nebo tři týdny jsem Paulovi, tak se jmenoval Rubenův tatínek, vůbec nerozuměla a vždycky jsem mu odpověděla na něco jiného. Moc jsem se styděla.
A jaká byla moje angličtina a sebedůvěra, když jsem se vracela domů? Úplně jiná! O hodně lepší!
NA ZAČÁTKU BYL PRO MĚ ŽIVOT V ANGLICKÉ RODINĚ HODNĚ NEKOMFORTNÍ A BYL TO VELKÝ STRES, ALE PAK JSEM BYLA MOC RÁDA, ŽE JSEM TO ZVLÁDLA! Věděla jsem, že od té doby už můžu mluvit i s Angličany a nevadí, když jim vždycky všechno nerozumím, protože vím, že už umím KOMUNIKOVAT.
základní škola | elementary school | Když mi bylo šest, začala jsem chodit na základní školu. Když mi bylo patnáct, šla jsem na střední školu a v devatenácti jsem šla studovat na univerzitu. |
střední škola | high school | |
vysoká škola / univerzita | University | |
povinný předmět | compulsory subject | Angličtina je v českých školách povinný předmět, ale třeba španělština je volitelný předmět. |
volitelný předmět(ve škole) | optional subject | |
výslovnost (jazyka) | pronunciation | Čtení nahlas je dobrá aktivita, když chceš trénovat výslovnost češtiny. |
známky (ve škole) | marks / grades at school | Nejlepší známka v českých základních školách je jednička, nejhorší je pětka. |
soutěže | competition | Školy organizují soutěže pro studenty. |
stydět se | be ashamed | Dřív jsem se styděla, když jsem někomu nerozuměla anglicky. |
sebedůvěra | self-confidence | Důležité je si věřit, to znamená mít dobrou sebedůvěru. |
zvládnout něco | to manage sth. | Zvládla jsem se naučit komunikovat anglicky. |
Odjet do Anglie dělat aupairku byla možnost, jak si zlepšit angličtinu za dobrou cenu.
něco koupit / mít za dobrou cenu
Děti v České republice musí jít do školy, když je jim 6 let. Základní škola má dvě stádia - první stupeň a druhý stupeň. První stupeň, to je první stádium, je pro děti od šesti do jedenácti let. To je pět let. Každý školní rok se jmenuje TŘÍDA (první / druhá / třetí / čtvrtá / pátá třída).
Říkáme, že děti chodí do první / druhé / třetí / čtvrté nebo páté třídy.
Druhý stupeň základní školy je od jedenácti do patnácti let. Jsou to čtyři třídy (šestá / sedmá / osmá a devátá třída).
Na základní škole dostávají žáci (= studenti základní školy) známky. Nejlepší známka ve škole je 1 (jednička), pak je 2 (dvojka), 3 (trojka), 4 (čtyřka) a nejhorší je 5 (pětka).
Zásady ochrany osobních údajů| Zásady cookies | Kontakt
Copyright © 2025 Happy Owl. Created by Tomáš Shejbal.