Logo Happy Owl
Motivační čeština
← zpět na podcasty

# 020 Stoprocentně jenom česky?

Co je to zóna komfortu, zóna nekomfortu a zóna paniky? A v jaké se učíme nejefektivněji? Co dělat, když se dostáváme do zóny paniky a jak posilovat zónu (ne)komfortu? To se dozvíš v této epizodě.

V této epizodě mluvím o tom, proč je úplně v pohodě někdy na lekci češtiny použít i angličtinu nebo jiný zprostředkovací jazyk.

Transkript

Stoprocentně jenom česky? Možná ne…

Ahoj, tady Veronika - motivační lektorka češtiny!

Zdravím tě u další epizody podcastu Čeština s Veronikou. 

Dnešní epizoda bude trochu speciální. Nebudu mluvit o svém životě, ale o tématu, které mě fascinuje a pomáhá rozumět procesu učení se cizího jazyka.  V epizodě mluvím o tom, jak pracuje náš mozek, když se učíme cizí jazyk a jak ho můžeme trénovat, abychom se učili co nejefektivněji.

Budu moc ráda, když dáš epizodě like nebo napíšeš komentář! To můžeš udělat pod transkriptem na webu cestinasveronikou.cz.

A teď už si udělej pohodlí a poslouchej.

Když jsem byla na svém prvním kurzu pro lektorky češtiny, pamatuju si, jak nás tam učili vůbec nepoužívat zprostředkovací (další komunikační) jazyk a mluvit od začátku stoprocentně jenom česky (a gestikulovat). Vím, že to tak některé lektorky dělají a určitě to má své výhody. Taky jsem to tak zkoušela, ale vždycky jsem cítila, že jsou situace, kdy s takovým postupem nesouhlasím a nedává mi to smysl.

A pak jsem si přečetla knížku📘 Neurolanguage Coaching: Brain Friendly Language Learning o tom, jak funguje náš mozek🧠, když se učíme cizí jazyky a jak dostat mozek do stavu, ve kterém jazykově funguje nejlíp.

Informace z knížky pro mě byly hodně zajímavé a i když plně nesouhlasím úplně se všemi, moc se mi líbila myšlenka o používání zprostředkovacího (dalšího) jazyka.

V knížce se píše o třech zónách, do kterých se náš mozek dostává - zóna komfortu, zóna nekomfortu a zóna paniky😱.

Podle neurovědy🧪 se nejvíc učíme v zóně nekomfortu. Zóna komfortu nám možná dělá dobře (cítíme se v ní dobře), ale moc nových věcí se tam neučíme. Zóna paniky nám zase bere všechnu naši energii⚡ na stabilizaci nervového systému a my už pak nemáme energii na žádný progres a učení, takže tam se toho taky moc nenaučíme.

Ideální pro pokrok📈 (progres) v jazyce je hledat zónu nekomfortu. 

Zóna nekomfortu znamená, že nemáš všechny informace a musíš je hledat🔍. To znamená hledat jiné slovo, když neznáš to, které chceš říct. Taky to znamená, že řekneš to, co potřebuješ, tak jak umíš, i když víš, že to není úplně gramaticky dobře. Mluvíš s lidmi, kterým nerozumíš na 100% a musíš se jich doptávat (=dávat extra otázky❓). Zóna nekomfortu ale taky znamená, že tvůj mozek🧠 pořád pracuje s logikou🧩 - hledá logiku a konexe🔗 s tím, co už umíš - pracuje s databází ze tvého mateřského jazyka nebo se slovy a gramatikou, které už v češtině umíš dobře. To je zóna nekomfortu, ve které se učíš.

Naopak (=na druhou stranu) v zóně paniky už logika nefunguje, takže to, co se "naučíš" v zóně paniky, pravděpodobně brzy zapomeneš, protože si to tvůj mozek "logicky nezakódoval".

A jak to souvisí (má konexi) s použitím zprostředkovacího jazyka - například angličtiny na lekci? 

Když vidím, že mi nerozumíš a dostáváš se do zóny nekomfortu, zkusím ti to říct jinak - použiju jiný slova, jednodušší strukturu věty, trochu pantomimy🤹. Když vidím, že to funguje a ty jsi pořád v zóně nekomfortu, jsem spokojená - učíš se. 

Někdy ale vidím, že už nejsi v zóně nekomfortu, ale začínáš vstupovat do zóny paniky. Nerozumíš, nevidíš logiku, mozek přestává konstruktivně myslet a ty se v takové situaci nic neučíš. V takovou chvíli může být demotivační pokračovat v češtině a gestech✋, když ti jedna nebo dvě věty, například v angličtině, můžou pomoct rychle najít logiku a vrátit tě zpátky do zóny nekomfortu.

Stejné zkušenosti mám i s českou gramatikou. Je super, když vidíš české příklady, ale někdy ti moje otázka: "A jak tohle funguje ve tvém jazyce?," může pomoct najít logiku. Logiku někdy najdeš díky kontrastu, i když je to ve tvém jazyce úplně jinak. A když ji najdeš, je mnohem větší šance, že si tu konkrétní gramatiku budeš dobře pamatovat.

používáš někdy AI jako například chat GPT na češtinu? Já, vím, není vždycky příjemný psát si s robotem, ale někdy ti může velmi rychle pomoct najít logiku v češtině tam, kde ji nevidíš. Kromě toho, že ti může texty překládat, zjednodušovat nebo i psát, může ti taky pomoct s gramatikou a hledáním spojitostí a kontrastů mezi češtinou a tvým jazykem

S chatem GPT nebo jiným AI nástrojem, se můžeš učit i nová slova v reálném kontextu, taky ti chat GPT umí vygenerovat reálné dialogy v češtině - (například v obchodě nebo v autoservisu) a ty se tak můžeš doma v klidu (v zóně komfortu) připravit na reálnou komunikační situaci, kterou pak budeš mít v reálném životě (v zóně nekomfortu).

Aby to ale fungovalo a chat GPT ti opravdu pomáhal, potřebuješ s ním umět komunikovat. To znamená dávat mu jasné konkrétní prompty (instrukce). AI má hodně výhod i nevýhod a určitě je smysluplnější mluvit s živým člověkem. Na druhou stranu, lektorku češtiny obvykle nemáš k dispozici 24/7 a chat GPT obvykle ano.

Chceš si přečíst konkrétní tipy, jak pracovat s chatem GPT, když se učíš česky? Napsala jsem o tom blogový článek. Najdeš ho na mém blogu v rubrice Tipy a inspirace na webu happyowl.cz/blog

Na mém webu happyowl.cz nebo cestinasveronikou.cz najdeš taky transkript k této epizodě a můžeš mi tam epizodu okomentovat nebo se přihlásit k mému newsletteru. Newsletter posílám jednou za dva týdny a najdeš v něm obvykle příběh z mého života, plus konkrétní tipy na autentickou češtinu. Newsletter je zdarma a pomůže ti být v pravidelném kontaktu s češtinou, které budeš rozumět.

Tak ať je čeština tvojí radostí a ne starostí!

Měj se krásně! Ahoj!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram