V této epizodě mluvím o svých nákupních preferencích a jaká kritéria jsou pro mě při nakupování důležitá.

Transkript

Nakupování potravin

Ahoj, tady Veronika - motivační lektorka češtiny!

Zdravím tě u další epizody podcastu Čeština s Veronikou. 

Dneska ti budu vyprávět o tom, v jakých obchodech nakupuju potraviny v Česku a v jakých v zahraničí a jak o nakupování přemýšlím.  

Epizoda je pro všechny, kteří si chtějí si zlepšovat češtinu s autentickými příběhy ze života motivační lektorky. 

Budu moc ráda, když dáš epizodě like nebo napíšeš komentář! To můžeš udělat pod transkriptem na webu cestinasveronikou.cz.

A teď už si udělej pohodlí a poslouchej.

Nedávno jsem přemýšlela, jak se za poslední roky změnily moje priority ohledně nakupování jídla. Dřív jsem většinu potravin nakupovala v supermarketech jako většina lidí západního světa. A ani jsem nad tím moc nepřemýšlela. Na univerzitě jsem byla závislá na financích💰, co jsem dostala od rodičů a šetřila jsem každou korunu, takže cena za nákup pro mě byla větší prioritou než kvalita a původ potravin🛒. To se ale za poslední roky hodně změnilo a aktuálně chodím do supermarketů velmi málo, když potřebuju něco specifického, například toaletní papír🧻.

A kde teda nakupuju?

Když jsem v Pardubicích, ve městě, ve kterém máme v Česku byt, vypadá moje nákupní rutina každý týden asi takhle:

Jednou týdně se podívám na webové stránky naší lokální farmářky👩‍🌾, která prodává ovoce🍎, zeleninu🥕, vajíčka🥚 a kozí mléko🥛 nebo sýry🧀 v bio kvalitě. Tam najdu aktuální nabídku toho, co má momentálně k dispozici a udělám objednávku. Farmářka pak jednou týdně jezdí do Pardubic (do našeho města) a já si od ní objednané ovoce a zeleninu v konkrétní den na konkrétním místě vyzvedávám➡️🛍️. Platím vždy až při předání hotově➡️💰 a je to taková příjemná akce. Farmářka je milá, už mě zná, protože se vidíme každý týden a já mám radost, že jsem svými penězi podpořila člověka, kterého znám a díky kterému mám lokální produkty v dobré kvalitě.

Nevýhodou oproti supermarketu je, že farmářka má jenom sezónní zeleninu a ovoce. To znamená, že v zimě toho moc nemá a i v létě si musím vybírat z omezené nabídky. Mně to ale nevadí. Naopak, v supermarketu se často cítím přehlcená😵 z extra velké nabídky produktů a mám pak rozhodovací paralýzu a nekoupím si nic. To mě stresuje a nemám to ráda. Taky se mi nelíbí neosobní atmosféra v supermarketu. Všichni tam jsou pod umělým světlem💡, regály jsou nepřirozeně uspořádané podle marketingových strategií a prodavači se obvykle neusmívají a rozhodně v Česku není běžné, aby se zákazníky mluvili víc, než je nutné. To jsou důvody, proč se mi nelíbí atmosféra velkých supermarketů.

A kde teda nakupuju další potraviny kromě ovoce, zeleniny a vajíček?

V Pardubicích máme naštěstí malý, ale moc příjemný bezobalový♻️ obchod. Jmenuje se Koloniál beZobalka a dá se tam koupit prakticky všechno, co potřebujeme. Když jsme v Pardubicích, chodíme tam pravidelně každý týden a standardně kupujeme ovesné vločky, rýži, těstoviny, bulgur, pohanku, jáhly, mouku, oříšky, luštěniny jako čočku, cizrnu nebo fazole. Taky tam chodíme pro čaj a kafe, mléčné výrobky z bio farmy a taky ekologickou kosmetiku a drogerii, jako prací gel a další mycí prostředky. Někdy si tam koupíme i pečivo🥖 nebo něco sladkého🍰. Málokdy se stane, že nemají něco, co potřebujeme. A protože tam chodíme pravidelně a je to malý obchod, všichni nás tam také dobře znají a každý týden pro mě tak nakupování znamená milé konverzace, na které se vždycky těším. Obchod je od nás pěšky asi dvacet minut, ale je tam hezká klidná cesta podél řeky. Někdy tam jedeme na kole, takže je cesta potom rychlejší.

Když pak cestujeme✈️ nebo bydlíme v jiné zemi, hledáme podobné alternativy, ale bohužel to není vždycky tak jednoduché. Například v Mexiku, kde jsme bydleli před rokem, koncept bezobalových obchodů není ještě tak známý - minimálně na ostrově🏝️, kde jsme bydleli.

V Las Palmas na Gran Canarii, odkud jsme se nedávno vrátili, jsme do bezobalového obchodu také nechodili. Nabídka bezobalových obchodů tam byla minimální a ty, co fungovaly, od nás byly hodně daleko, takže bychom tam museli jet minimálně půl hodiny autobusem🚌. A tak na cestách obvykle děláme takový trochu kompromis. V Las Palmas jsem každý týden chodila nakupovat na místní trhy a i když tam ovoce a zelenina nejsou v bio kvalitě, jsou alespoň lokální, takže jsem vždycky kupovala to, co vyrostlo na ostrově. Znamenalo to, že jsme tam vůbec nejedli například meruňky nebo broskve, protože ty tam nejsou lokální. Na druhou stranu jsme si užívali papáji, avokáda a banány. Vždycky se v zahraničí snažíme adaptovat na lokální produkt. které tam jsou typické.

V Česku někdy také chodím do malých obchodů zdravé výživy. Bohužel tam prodávají i hodně nekvalitních, a podle mě nezdravých produktů, ale hodně věcí je tam v dobré kvalitě. V takových obchodech často prodávají i veganské produkty jako například tofu. Jak už možná víš, nejím maso, a tak někdy kupuju rostlinné bílkoviny (proteiny), i když se snažím nekupovat vysoce zpracované potraviny. 

Někdy v takových obchodech nechám docela dost peněz💸 a vím, že bych v supermarketu nakoupila levněji, ale mám radost, když vím, kde svoje peníze nechávám a koho s nimi podporuju.

A je to tak vlastně se vším. Každý den děláme taková malá rozhodnutí, jakým projektům říkáme svými financemi ANO✅. Můžou to být obchody s potravinami nebo s oblečením👕, ale taky služby. 

Takže moje filozofie je utrácet peníze tam, kde to pro mě má smysl. Takže jdu například na masáž k masérce, kterou mám ráda a je mi sympatická, i když jiná masérka dělá masáže levněji, nebo mám lekce italštiny s lektorkou, se kterou se cítím dobře, i když je na internetu spousta dalších lektorek, se kterými bych měla lekce levnější. Nedělám to tak ve sto procentech případů a vím, že někdy si koupím něco, co nepotřebuju nebo co jsem nechtěla podpořit, ale důležité pro mě je, že to vím a že je takových situací každý rok míň a míň. 

To je, jak přemýšlím o nakupování já.

👉🏽 A teď mě zajímá, kde nakupuješ jídlo ty a jaké jsou tvoje nákupní preference.

Můžeš mi napsat komentář pod epizodou nebo pod transkriptem epizody, který najdeš na mých stránkách cestinasveronikou.cz.

Na webu mě můžeš taky kontaktovat přes kontaktní formulář nebo se přihlásit k mému newsletteru. Newsletter posílám jednou za dva týdny a najdeš v něm podobný příběh z mého života, plus konkrétní tipy na autentickou češtinu. Newsletter je zdarma a pomůže ti být v pravidelném kontaktu s češtinou, které budeš rozumět.

Tak ať je čeština tvojí radostí a ne starostí!

Měj se krásně! Ahoj!