V této epizodě podcastu mluvím o tom, jak jsme se připravovali každý rok na Vánoce v naší rodině, když jsem byla malá.

Kdo nám nosil vánoční dárky?

Co jsme dělali tradičního a jak vypadal náš Štědrý den?

A jak slavím Vánoce teď?

Transkript:

Ahoj, tady Veronika - motivační lektorka češtiny!

Zdravím tě u další epizody podcastu Čeština s Veronikou. Chceš si zlepšovat češtinu s autentickými příběhy ze života motivační lektorky? Tak to je Čeština s Veronikou přesně pro tebe!

Vánoce se blíží, a tak ti dneska budu vyprávět, jak jsme slavili Vánoce u nás doma.

Transkript a důležitá slova k této epizodě najdeš na mém webu cestinasveronikou.cz. 

Budu moc ráda, když dáš epizodě like nebo napíšeš komentář!

Ale teď už si pojď poslechnout dnešní epizodu.

Přípravy na Vánoce

Když jsem byla malá, věřila jsem na Ježíška - myslela jsem si, že dárky nám nosí Ježíšek a ne, že je kupují rodiče. Už si nepamatuju, co jsem si myslela o vánočních akcích v supermarketech a o tom, že ve městě prodávají vánoční stromečky, ale měla jsem v hlavě, že všechno dělá Ježíšek.

A kdo to vlastně je ten Ježíšek? Není to Santa Claus, ale podle Bible malý narozený Ježíš Kristus.
V České republice ale lidi v Ježíše Krista moc nevěří (Češi nejsou věřící) a děti obvykle vůbec neznají Bibli. Takže jsme ani já ani můj brácha nevěděli, kdo to Ježíšek je a představovali jsme si ho jako animovaného Ježečka, protože slova JEŽÍŠEK a JEŽEČEK jsou si podobná. Mám pocit, že si to tak myslí víc dětí, takže máme v České republice takovou originální představu o tom, kdo nám na Vánoce nosí dárky.

Každý rok jsme dva nebo tři týdny před Vánoci začali péct cukroví. Vlastně pekla hlavně mamka, ale když jsme byli s bráchou malí, tak jsme jí rádi pomáhali (péct i ujídat). Všechny ženy v naší rodině pekly na Vánoce cukroví. Moje babička asi nejvíc. Někdy upekla i 30 druhů různého cukroví. Já teď cukroví nepeču, teď neslavím Vánoce moc tradičně, ale myslím, že cukroví je pořád pro hodně českých rodin důležitým symbolem Vánoc.

Někdo dělá taky vánočku, to je takový sladký vánoční chléb. Vánočku dělala moje babička, ale my jsme ji kupovali v obchodě. I z obchodu byla ale moc dobrá!

Dalším zajímavým symbolem Vánoc v České republice je vánoční KAPR. Češi normálně ryby moc nejedí, ale jednou za rok na Vánoce si většina českých rodin koupí kapra. To je sladkovodní ryba - ryba, která není z moře, ale z rybníka. Kapra si teď v České republice můžeš koupit asi i v supermarketu, ale před Vánocemi je typické kupovat kapra venku na ulici od prodavačů, kteří prodávají živé kapry. Kapři plavou v malých kádích (barelech) a když si někdo kapra koupí, prodavač ho vyloví (dá ho z vody ven) a když nechceš kapra živého, tak ho i zabije a vykuchá (dá pryč jeho orgány). Je to možná trochu morbidní, ale je to část českých Vánoc.

Když jsem byla malá, kupovali jsme kapra živého. Táta ho přinesl domů, my jsme napustili vanu (dali jsme do vany vodu) a kapr pak plaval asi dva dny ve vaně. To znamenalo, že jsme se dva dny nemohli koupat, ale to nám jako dětem vůbec nevadilo. Byli jsme rádi, že máme doma kapra a často jsme se na něj chodili dívat a sahali jsme na něj. Teď vím, že to byl pro kapra stres a nevím, jestli má dneska ještě někdo kapra ve vaně, ale dřív to bylo běžný. 

Den před Štědrým dnem pak táta kapra zabil, stáhnul z kůže (dal pryč jeho kůži a šupiny) a mamka ho naporcovala dala do vody s citronem a na Štědrý den pak usmažila k večeři.

Štědrý den - 24.12.

Štědrý den je v České republice nejdůležitější den Vánoc, protože dostáváme vánoční dárky. 

A jak vypadal Štědrý den v naší rodině, když jsem byla malá?

Jako děti jsme měli Štědrý den moc rádi, protože jsme se těšili na dárky a věděli jsme, že je to speciální den. Od rána jsme se dívali na pohádky v televizi. Na Štědrý den jsou totiž pohádky
v televizi od rána do večera. Některé pohádky jsou už hodně staré, ale pořád velmi populární jako moje oblíbená Tři oříšky pro Popelku.

Podle české tradice nemáme na Štědrý den celý den nic jíst, až večer večeři. Říká se, že když nebudeme jíst celý den, tak večer uvidíme zlaté prasátko. Nevím, jestli to je pravda, protože my jsme měli každý rok k obědu vinné klobásy. Nevím, proč a nemyslím si, že je to česká tradice, ale u nás
v rodině to tak bylo. Možná, že je to rychlé jídlo a nám všem chutnalo. 

Celý den jsme nemohli chodit do obýváku, protože ten byl zamčený a už tam svítil vánoční stromeček, který noc předtím připravil Ježíšek. To jsme si alespoň jako děti mysleli, ale samozřejmě ho připravili rodiče, když my už jsme spali. Celý den jsme ke dveřím chodili a dívali se přes sklo, jak stromeček svítí. Mamka s tátou nám říkali, že musíme být potichu, aby se Ježíšek nebál a nechal nám tam dárky. 

Po obědě jsme šli obvykle na procházku na hřbitov zapálit svíčku pro ty, co už tu nejsou. Někdy jsme také navštívili babičku. Pak jsme se vrátili domů a připravili se na večeři. To znamená, že jsme se vykoupali a vzali si hezké oblečení (na Štědrý večer Češi obvykle nosí hezké elegantní oblečení) a mamka usmažila kapra. Někdy také udělala bramborovou kaši, protože ona a brácha mají radši kaši než bramborový salát. Já s tátou jsme ale měli vždycky salát a ten maminka udělala už předchozí den, protože salát je vždycky nejlepší až druhý den. K večeři jsme obvykle pili nějaký džus. Džusy jsme často nekupovali, takže pro nás byly trochu jako vánoční pití.

Po večeři jsme šli s bráchou čekat do pokoje, až uslyšíme zvoneček. Zvoneček znamenal, že už u nás byl Ježíšek a nechal pod stromečkem dárky. Když jsme zvoneček uslyšeli, nadšeně jsme běželi do obýváku a začali hledat dárky. Myslím, že jsme každý rok měli opravdu hodně dárků, hlavně hraček, a když jsme je rozbalili, chtěli jsme si s nimi hrát. Potom, co jsme si rozbalili dárky doma, jsme jeli  obvykle ještě k babičce, která bydlí ve stejném městě a rozbalili jsme si ještě dárky tam. Potom jsme všichni společně hráli nějakou hru a šli jsme spát až hodně pozdě. Štědrý den je pro děti často den plný emocí.

Moje Vánoce teď

Teď už pro mě Vánoce nejsou tak důležité jako když jsem byla malá. Líbí se mi tradice být s rodinou a mít “vánoční pohodu”, ale nemám ráda vánoční komerci a marketové vánoční akce. Taky mám pocit, že jsou Vánoce hodně spojené se stresem. Lidi chtějí mít všechno perfektní a pak jsou často ve stresu. To se mi nelíbí. 

Poslední roky jsem na Vánoce často pryč, většinou někde, kde je teplo a sluníčko. Takže mám takové netradiční Vánoce. Jsem jenom s manželem a naše Vánoce jsou klidné, šťastné a často exotické. Nemáme dárky nebo jenom hodně malé, ale to nám nevadí. Někdy je mi trochu smutno, že jsme daleko od rodiny a kamarádů, ale s rodinou a kamarády jsme zase v létě.

A to je z dnešní epizody podcastu Čeština s Veronikou všechno. Jestli chceš podobné historky z mého života i číst, tak se můžeš přihlásit také k mému newsletteru. Newsletter posílám jednou za dva týdny a najdeš v něm zajímavý příběh ze života Češky, ale i praktické tipy na autentickou češtinu a spokojenější život. Newsletter je pro tebe zdarma a můžeš se k němu přihlásit na mých stránkách happyowl.cz

Tak ať je čeština tvojí radostí a ne starostí!

Měj se krásně! Ahoj!