Ahoj, tady Veronika - motivační lektorka češtiny!
V první epizodě podcastu Čeština s Veronikou jsem ti vyprávěla o tom, jak jsem se učila anglicky. Teď ve druhé epizodě ti povím, jak jsem se učila španělsky, protože to bylo úplně jinak.
Transkript a důležitá slova k této epizodě najdeš na mém webu happyowl.cz.
Tak jdeme na to…
Španělštinu jsem se začala učit na střední škole, když mi bylo patnáct.
Španělština se mi líbila a chtěla jsem se ji naučit. Měla jsem velkou motivaci. To byl rozdíl oproti angličtině. Angličtina mě taky bavila, ale taky jsem se ji musela učit, nebylo to MOJE ROZHODNUTÍ.
První rok jsme měli na střední škole dobrou učitelku a naučila jsem se základy. Ale pak byla učitelka nemocná a musela jsem se hodně učit sama. Španělština mě ale bavila tak moc, že jsem se rozhodla studovat ji na univerzitě. Vybrala jsem si univerzitu, kde jsem studovala většinu předmětů ve španělštině. Když jsem začala studovat na univerzitě, už jsem uměla docela dobře mluvit s českými učiteli. Na univerzitě to bylo ale úplně jiné! Poprvé jsem musela mluvit s rodilými mluvčími! Na začátku jsem vůbec nerozuměla. Byla jsem frustrovaná, protože jsem si myslela, že už španělsky mluvím docela dobře, ale mluvila jsem dobře ve španělštině, kterou se mluví v českých školách. A to není autentická španělština. V té době jsem nekoukala na španělské seriály, ani youtubery, ani jsem neposlouchala podcasty ve španělštině.
Pamatuju si, že mě první rok na univerzitě často bolelo břicho a bylo mi špatně, protože jsem byla ve stresu, že nerozumím španělským učitelům. Myslela jsem, že to vzdám a univerzitu nedokončím. Ale naštěstí jsem to nevzdala.
A pak byla velká změna! Jela jsem na Erasmus do Španělska. Půl roku jsem studovala v Toledu, to je malé město blízko Madridu. Ze začátku jsem tam moc nerozuměla. První měsíc jsem měla problém rozumět majitelce domu, kde jsem bydlela. Ale hodně rychle se to zlepšovalo.
A co mi ve Španělsku nejvíc pomáhalo?
1) Bydlela jsem s dalšími studenty, kteří neuměli česky, takže jsme mluvili pořád španělsky.
2) Hodně jsem se socializovala, chodila jsem do knihovny, na nákupy a další místa, kde jsem musela mluvit španělsky.
3) Na univerzitě jsem měla kamarády, kteří mluvili španělsky jako já, takže jsme věděli, že je normální, že nemluvíme perfektně a že je důležitý komunikovat.
4) Začala jsem číst knížky ve španělštině. Četla jsem Harryho Pottera, protože to je knížka, kterou znám dobře v češtině, takže jsem rozuměla i ve španělštině a učila se nová slovíčka.
5) Začala jsem se dívat na španělské seriály, které mě moc bavily a měly hodně epizod. Já jsem měla taky hodně času, takže jsem se mohla dívat každý den a hodně mi to pomáhalo. V seriálech mluvili autentickou hovorovou španělštinou, takže jsem se naučila hodně nových slov a frází.
Půlrok na ERASMU ve Španělsku byl hodně intenzivní a moc mi pomohl! Když jsem se vrátila, nemluvila jsem úplně perfektně, ale uměla jsem velmi dobře komunikovat s rodilými mluvčími. Během studia na univerzitě jsem jela na ERASMUS ještě jednou. Tentokrát jsem ale nejela studovat na španělskou univerzitu, ale pracovat do jazykového institutu. To pro moji španělštinu bylo ještě lepší, protože jsem byla obklopená jenom Španěly. Moji kolegové byli Španělé a v bytě jsem taky bydlela se dvěma Španělkama, takže jsem mluvila každý den jenom s rodilými mluvčími. Když jsem se vrátila, už jsem mluvila španělsky dost dobře a úplně jsem ztratila strach komunikovat ve španělštině.
Mezi prvním a druhým Erasmem jsem také pracovala jedno léto ve Španělsku jako au-pair. Tři měsíce jsem byla ve španělské rodině a hlídala dvě děti. Klukovi bylo pět a holce osm roků. To znamená, že už dobře mluvili a já jsem celý den trénovala svoji španělštinu, když jsem si s nimi hrála nebo jsme byli v bazénu.
Španělsky jsem se naučila dobře, ale taky vím, že když španělštinu nebudu aktivně používat, moje schopnost dobře mluvit se ztratí. Proto pořád čtu knížky ve španělštině, dívám se na videa a poslouchám podcasty ve španělštině a naštěstí mám i hodně španělsky mluvících kamarádů, takže můžu mluvit španělsky hodně často.
Tak to byl můj příběh, jak jsem se učila španělsky.
Střední škola v ČR
A než se s tebou pro dnešek rozloučím, tak ti ještě řeknu několik dalších informací o českém školním systému. V minulé epizodě jsem mluvila o základní škole a teď budu pokračovat o další fázi českého školního systému.
Když skončíme základní školu, jdeme studovat střední školu nebo odborné učiliště.
Odborné učiliště je praktická škola, kde se učí budoucí automechanici, kuchaři, číšníci, zedníci a další praktické profese. Na konci je praktická zkouška a po ní dostaneš výuční list (=certifikát typický pro učiliště).
Střední škola není typická pro manuální profese. Střední škola může být ekonomická, obchodní, elektrotechnická, zdravotní, chemická, potravinářská… Na konci je MATURITNÍ ZKOUŠKA (říkáme “maturita”). Když má někdo MATURITU, znamená to, že udělal maturitní zkoušku a má maturitní vysvědčení (=certifikát).
Střední škola, která je jako příprava na studium na univerzitě se jmenuje GYMNÁZIUM (říkáme GYMPL) nebo TECHNICKÉ LYCEUM.
Tak a to je ze druhé epizody podcastu Čeština s Veronikou všechno.
Jestli se ti epizoda líbila a chceš se učit česká slova a fráze v reálném kontextu, tak se ti bude určitě líbit i můj newsletter. Newsletter posílám jednou za dva týdny a najdeš v něm zajímavý příběh ze života Češky, ale i praktické tipy na autentickou češtinu. Newsletter je pro tebe zdarma a můžeš se k němu přihlásit na mých stránkách happyowl.cz
Tak ať je čeština tvojí radostí a ne starostí!
Měj se krásně! Ahoj!
